Zásady taktiky

Zásady taktiky

   Dlohodobé pozorování a zkušenosti dali možnost zobecnit některé zásady taktického počínání hráčů ping pongu. Některé jsou poměrně jasné, ale pořádek dělá přátele :

1. Plně se soustředit na hru a mít pevnou vůli dosáhnout co nejlepších výsledků. Hráč vnímá jen míček, soupeře, případně rozhodčího či trenéra, nesmí se nechat rozptylovat vnějším okolím. Bojuje naplno i se slabšími soupeři za každého stavu. Svou vůlí dává najevo víru v úspěch a psychicky tím působí na soupeře.

2. Nepodceňovat soupeře, ale nepovažovat žádný zápas za předem ztracený. Zejména při zkráceném počítání setů do jedenáctého vítězného bodu se jakýkoliv laxní přístup, podceňování soupeře nevyplácí. Zvedat soupeři sebevědomí a pak s námahou dotahovat ztrátu je nesmysl. Vždy je třeba usilovat o vítězství.

3. Zachovat si za každých okolností klid a sebedůvěru. Ve hře nastávají okamžiky, které působí negativně na psychiku hráče (chybné rozhodnutí rozhodčího, pokřikování diváků, pokažený úder...atd.). Od těchto vlivů se musí hráč umět oprostit, zůstat v klidu a pohodě, věřit si...

4. Dodržovat taktiku přinášející úspěch. Nedodržení této zásady bývá příčinnou nečekaných zvratů v zápasech. Hráč získá díky správně zvolené taktice rozhodující náskok, pak ale začne hrát opatrně, aby neudělal chybu, a doufá že už to nějak dotáhne do vítězného konce. Opak je pravdou. Dává tím soupeři šanci se vzchopit a ještě otočit vedení ve svůj prospěch. Tudíž pokračovat v úspěšné taktice, ale také zachovat si rozvahu.

5. Používat vlastních silných úderů a soupeři znemožnit použití úderů, které ovládá nejlépe. Dodržování této zásady způsobuje i jistou jednostrannost hry, protože hráč využívá často úderů, které má zvládnuté. Na nácvik úderů je prostor při tréninku, v omezené míře i v zápasech a někdy je k nim hráč i donucen. Musíte nutit hlavně soupeře, používat údery, které nezvládá, a naopak vy sami se snažit dostat ke svým dominantním úderům.

6. Používat tak silných úderů, aby byla zachována jejich přesnost. Nejlepší je začít údery středně nebo málo silnými a poté s postupující sebedůvěrou a rozehraností zvyšovat i sílu úderů. Není dobrý nápad zahajovat hned prudkými údery, což by vás mohlo "vařadit" hned na počátku hry. 

7. Udržovat soupeře v nejistotě pestrostí hry. To je základní princip taktiky. Hrát tak, aby soupeř nevěděl, jak bude vypadat následující úder, aby musel reagovat až podle konkrétní situace a nemohl si pro míč dojít v předstihu. Pestrost začíná podáním a jeho příjmu a pokračuje v dalším průběhu hry. Dodržování této zásady si vyžaduej technickou vyzrálost hráče, a schopnost vymyšlené údery realizovat.

8. Umět odhadnout úmysl soupeře a zárověň utajovat svůj vlastní záměr. Při rychlých výměnách má výhodu ten hráč, který je schopen podle náklonu soupeřovi pálky, soupeřova postavení, či podle pohybu paže odhadnout, kam bude následující úder směřovat. Znamená to, že je v podstatě o krok napřed. Zároveň by sám měl o směru a provedení svých úderů rozhodovat až v hlavní fázi (viz. Pohybová technika Práce rukou)